Srí Lanka před pár lety. Ta pláž je krásná, ale moře nebezpečné. 

Nikde žádné varování nebo cedule, jenom mladý kluk v bufetu říkal: “Dejte si pozor, jsou tu silné proudy, neplavte daleko.” 

Neplavali jsme vůbec. Byli jsme s kamarády u břehu, po kolena ve vodě. A pak mi proud podrazil nohy, a jako trychtýřem mě mezi kameny vytáhl do moře. 

Dcera, která dělala plavčíka v Americe, mi kdysi říkala: “Nemůžeš plavat, musíš se nechat unášet proudem, až tam, kde je klidná hladina.” Jenomže v tu chvíli si na to nevzpomenete, chcete se dostat na břeh. 

Plavu dobře, ale ve vteřině mi došlo, že tohle nepřeplavu. A taky mi blesklo hlavou: “Já se tady utopím.” Pak jsem jsem uviděla toho kluka z bufetu, jak ke mně běží s pneumatikou od traktoru a volá: “Neplavej!” Tak jsem ho poslechla. 

Za chvíli byl u mně, odneslo nás to daleko do moře, tam už proud nebyl. Ukázalo se, že líp plavu já, tak na pneumatice seděl on.

Na břehu zatím celá vesnice. Loďka by se přes vlny nedostala. Jeden místní rybář se přivázal na lano, chvíli pozoroval vlny, pak skočil do vody a doplaval k nám. Na tom laně nás pak všechny tři přitáhli ke břehu.

Ten večírek na pláži stál za to. Vypili jsme s místními všechnu slivovici (co jsme si přivezli samozřejmě jen kvůli desinfekci), a taky dost srí lanského rumu. A hodně jsme tančili. Nesnažím se z hlavy vytěsnit vzpomínku na ten mořský proud, ale na to, jak někdo pustil “Jede, jede mašinka”. 

Další den mi řekli: “Mělas štěstí. Minulý měsíc odnesl proud japonskou surfařku. Chtěla přes ty vlny doplavat ke břehu. Našli jsme ji až za tři dny.”

Taky nemáte moc rádi, když se z každého zážitku udělá příběh s ponaučením, že? Já jenom, že v tomto čase by to pro vás mohlo být užitečné. Pro mě už mockrát bylo. 

Nechat věci být není totéž jako je vzdát. 

Já jsem ten břeh tehdy z očí nespustila, jenom to trvalo delší dobu než jsem se tam dostala. Jinou cestou. A taky mi pomohli ostatní. 

Někdy to prostě nepřeperete, neurvete to silou, nedokážete to sami. 

Když věci necháte být, neznamená to, že jste to vzdali.

Když věci necháte chvíli být, objeví se mnohdy lepší cesta.

Když věci necháte být a neplavete vší silou proti proudu, může vám to zachránit život.