Nebo jak úžasný byl firemní večírek, na jaké jsme byli konferenci a co jsme přečetli, že? Baví mě to číst, ale trošku tím děsíme nově příchozí.
Co se vám letos nepovedlo?
Já jsem zavřela svou firmu v Hong Kongu.
Alexandra Hubackova Ltd. Jsem to jenom já, tak se to naštěstí nikoho jiného nedotklo. Tady mě to baví, ale dívám se i dál za hranice, hlavně směrem k Asii, chci mít globální byznys.
Snažila jsem se. Např.:
Domluvila jsem si workshop na setkání ICF chapter v Šanghaji. Tak dlouho mi tady nechtěli dát vízum, až se v Číně začali bát, že vůbec nepřiletím a pozvali jiného hosta.
V Singapuru jsem měla mít leadership executive roundtable pro jednu korporaci. Eskalace, tým měl plné ruce práce, a workshop zrušili.
V Hong Kongu jsem plánovala setkání s paní, která mě měla představit v několika firmách. Otěhotněla a měla úplně jiné starosti.
V Kuala Lumpur jsem se s místní instruktorkou potápění domluvila, že spolu zorganizujeme retreat pro manažery na malém ostrůvku. Po dvou měsících příprav se přestala ozývat.
Náhradní retreat měl být na Bali. U člověka, který nám měl na místě pomáhat s organizací, nás při přípravě okradli. U něho ve vile, ze zamčeného pokoje, ze zamčeného sejfu. Možná v tom byl nevinně, ale klienty jsem se tam pak nikdy neodvážili přivést.
V Impact Hub v Singapuru jsem měla vést sérii workshopů na téma leadership. 2020. A svět ztichl.
Hong Kong se změnil. Moje banka HSBC chtěla vědět tolik osobních věcí, že už to začalo připomínat Orwella.
A tak jsem to po šesti letech vzdala. Mohla jsem se určitě snažit víc, vytrvat, překonat překážky. Nebudu tady ani vás ani sebe přesvědčovat, že to vlastně nebyl neúspěch, že jsem se u toho hodně naučila. To ano, ale neuspěla jsem. Stálo mě to spoustu času, úsilí a peněz a nepodařilo se mi to.
Snu o globálním působení se nevzdávám. Cesta třeba povede jinudy.
Pár dobrých věcí se ale kolem toho stalo:
- Začala jsem se učit indonésky a pokračuju v tom dál.
- Obdivovala jsem architekturu jako vystřiženou z “Avatara”.
- Mám kamarády v Hong Kongu, Kuala Lumpur i v Singapuru, kteří mě naučili tolik o lidech a kultuře, že z knih bych to určitě nevyčetla.
- Vzala jsem maminku na úžasnou cestu po jihovýchodní Asii (jízdy autem se soukromým řidičem, bydlení s výhledem na Petronas Towers. Fong, grateful forever for your hospitality).
- Snědla jsem spoustu fantastických jídel. Zdravím hawker centres v Singapuru.
- Bydlela jsem u zajímavých lidí (dear Pop, do you recall our hikes and discussions about leadership?)
- Pracovala jsem u nekonečných bazénů, které jsem měla hned pod oknem.
Proč psát o tom, co se vám nepovedlo? Protože když lidi vidí, že přesto všechno jste se nevzdali, může to být přesně ten moment, který jim dodá odvahu udělat další krok na cestě za jejich snem.